Pomocný přímý mat
Lubomír URSTA |
Návštěvník č. |
Takový postup řešení v sobě tedy obsahuje nejprve část pomocnou ("provede několik prvních půltahů tak, jak mu to připadá nejlepší") a potom část přímou ("hledá řešení kratší přímé úlohy").
A tak se zrodila idea pomocných přímých úloh: v první části úlohy
si bílý i černý pomáhá, aby dosáhli pozice, kdy už černý nemůže zabránit
n-tahovému matu. Je zde přímá analogie se standardním pomocným matem -
tam si vlastně také černý a bílý v první části pomáhají,aby potom černý
nemohl "zabránit jednotahovému matu" (v posledním půltahu bílého).
Také je tu analogie s existujícím typem úlohy: pomocným samomatem.
Tam si bílý a černý pomáhá, aby v posledním tahu vznikl jednotahový samomat
(i když není vlastně důvod, proč by i tady nemohl být samomat vícetahový).
Definice pomocné přímé úlohy je následující: v pomocném přímém matu
Px-y# začíná černý, a x-tahů (minus jeden půltah) bílémupomáhá dosáhnout
pozice, kdy (je tedy bílý na tahu a) černý nemůže zabránit standardnímu
y-tahovému matu.
Zároveň počáteční pozice nesmí být řešitelná jako standardní pomocný
mat o menším počtu půltahů (než má pomocný přímý mat).
Více (snad) objasní příklady:
v P2-2# (3.1.1.2#) začne černý, a po dalším tahu bílého a černého má
být na šachovnici klasická dvojtažka. Zároveň počáteční pozice nesmí
být řešitelná jako standardní P2#. 3.1.1.2# značí, že v pomocné části jsou
tři cesty, jak k nějaké dvojtažce dojít.
V pomocné části během prvních tří půltahů je tedy třeba "uklidit" černé
figurky a nastavit bílé tak, aby pak černé neměly možnost dělat bílým potíže
v záverečné dvojtažce.
V P3-2# (2.1.1.1.1.2#) je to podobné, jen pomocná část je o dva půltahy
delší a řešení jsou pouze dvě. Počáteční pozice nesmí být řešitelná jako
standardní P3#.
Lubomír URSTA | Lubomír URSTA | ||||||||
originál | originál | ||||||||
|
|
1.Vb5 Kxf4 2.Vc5 Kxf3
1.Sc1 Kg4 2.Sb2 Kxf3 1.Jd4 Kxf4 2.Jb5 Kg3 |
1.Sf5 d5 2.Sh7 d6 3.g6 dxc7
1.Sf4 dxc5 2.Sh6 c6 3.g5 cxd7 |
Jak je vidět z předcházejících úloh, obsah pomocných části je nevalný,
a obsah přímých částí úloh je nulový. Nicméně věřím, že skuteční skladatelé
budou schopni zkonstruovat pomocnou přímou úlohu tak, aby se dala nazvat
úlohou.
Proto tímto vypisuji skladatelskou soutěž na téma pomocná přímá
úloha. Jde o maty, paty, případně i jiné výzvy libovolné délky (např. pomocný
samomat, kdy je samomatová část delší než 1 tah). Všechny exofigury i exopodmínky,
případně i drobné změny v definici
pomocné přímé úlohy jsou povoleny. Úlohy prosím zasílejte na
adresu: Lubomír URSTA, Drimlova 2513, 155 00, Praha 5, Česká republika,
nebo e-mailem na adresu lubos.ursta@oracle.com.
Rozhodčím soutěže je Michal Dragoun, uzávěrka je 30.11.2004. Vítězům
jistě udělají radost drobné ceny. Detaily o soutěži můžete najít i na
http://www.ursta.com/chess/problems/hdm/intro.htm
nebo jednoduše www.ursta.com
Ještě jedna důležitá připomínka. Nevím o programu, který by byl schopen testovat korektnost pomocných přímých úloh. Proto posílejte úlohy nezkontrolované. Pokud nekorektnost objevíme, úlohu Vám s vysvětlením zašleme k opravě. Pokud máte možnost korektnost nějak testovat, budeme vděčni za každou informaci.
Na závěr musím pro zpestření uvést (s laskavým svolením autora) i klasickou
analogii ze života. Mnozí z Vás jistě vědí, jak Mirek Henrych popisuje,
o co v jednotlivých typech úloh jde:
- přímá úloha je jako hra s přítelem. Oba se snažíme vyhrát.
- pomocný mat je jako hra s dítětem. Pomáháme dítěti vyhrát.
- samomat je jako hra s manželkou. Donutíme ji vyhrát, aby na nás musela
být hodná, i když nechce.
Potud Mirek Henrych. A já dodávám:
- pomocný přímý mat je jako výchova dítěte. Nejprve rozmazlujeme, a
když si uvědomíme, že dítě je rozmazlené příliš, bývá už na výchovu pozdě.
Výsledek soutěže
Přidat vzkaz nebo úlohu | |
Zpět na domovskou stránku Lubomíra URSTY |
Poslední změna: 17.11.2005